Historie
Počátky březnického Sokola sahají do dvacátých let minulého století, kdy se v souvislosti s ukončením první světové války a vznikem československé republiky, do té doby neobvyklou měrou, rozrůstá činnost různých spolků a organizací. Jednou z nich je Sokol, který v Praze založili Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner sice již v roce 1862, avšak k masovému rozšíření i do těch nejmenších vísek dochází právě až po roce 1918.
První březničtí Sokolové se přihlásili do sokolské jednoty v Náměšti nad Oslavou, která vznikla v roce 1892. Po vzniku samostatné republiky březnických zájemců o členství v Sokole neustále přibývá a je proto logické, že se začínají objevovat myšlenky na založení vlastní jednoty.
Stalo se tak dne 9. května 1920, kdy se v hostinci u Křížů za účasti starosty TJ Sokol Náměšť nad Oslavou a místních občanů konala schůze zakládající březnickou pobočku TJ Sokol Náměšť nad Oslavou. Schůzi zahájil řídící učitel Karel Malý, v tě době člen náměšťské jednoty. Spolu s ním byli již v Náměšti organizováni březničtí občané: Božena Malá, Albína Janoušková, Alexandr Jarolím, Jan Tomasi a Miloš Staněk z Kuroslep. Během ustavující schůze se do březnické pobočky Sokola přihlásili: František Bohuslav, František Bok, učitel Josef Dufek, František Havelka, Josef Horký, Jan Hort, Julius Janoušek, Bohumil Krejčí, Emil Křikava, Josef Kopuletý, Jan Kudláč, Josef Kříž čp. 31, Alois Kopuletý, Alois Kříž čp. 67, František Kříž čp.31, Josef Kříž čp.14, František Krejčí, Jan Musil, Theodor Mužík, 
František Malý, Karel Nováček, Josef Řezanina, František Oborný a František Staněk. Se členy, kteří přestoupili z Náměště, měla březnická pobočka po svém ustavení 31 členů. Prvním starostou se stal Karel Malý, řídící učitel na březnické škole a zakladatel sboru dobrovolných hasičů v Březníku.
Začátky Sokola v Březníku nebyly snadně. Nejenže chyběly peníze, ale hlavně nebylo kde cvičit. Proto ještě v roce 1920 přicházejí členové jednoty s návrhem začít hrát ochotnické divadlo. První hra, sehraná v říjnu tohoto roku v hostinci u Křížů, vynesla pobočce na vstupném prvních 502,- Kč. Ochotnické divadlo se potom vedle 
cvičení na několik desetiletí stalo jednou z hlavních aktivit březnického Sokola a svojí činností obohacovalo několik generací herců i diváků. Za zmínku stojí, že v letech 1920 až 1960 bylo nastudováno 83 her, což celkem představuje přes 200 představení a nejměně 50 000 spokojených diváků. První veřejné cvičení zorganizovala březnická pobočka v roce 1922 na cvičišti v Močitkách. Vedle domácích se cvičení zůčastnili také cvičenci z Náměště, Mohelna, Kralic, Ocmanic, Rapotic a Příbrami. Zájem o cvičení byl mezi březnickými občany nebývale velký a tak se na vstupném tehdy vybralo 3259,- Kč.
Stav cvičiště v Močitkách však i přes značné úsilí členů nebyl příliš vyhovující. Z tohoto období se také datují první vážné myšlenky na stavbu sokolovy. V roce 1924 byl pro možnou budoucí výměnu zakoupen pozemek u Kuroslep. V tomto roce však náhle umírá zakladatel a obětavý starosta březnického Sokola br. Karel Malý. V roce 1925 byl založen fond br. Karla 
Malého, ve kterém se shromažďovaly finanční prostředky z činnosti pobočky určené na stavbu sokolovny. Pravidelně se pořádala veřejná cvičení, hrálo se ochotnické divadlo, organizovaly se pouťově a plesové zábavy.
Na valné hromadě 28. února 1930 byla březnická pobočka TJ Sokol Náměšť zrušena a Tělocvičná jednota Sokol Březník se osamostatnila. Členská základna měla 39 mužů a 4 ženy. Starostou jednoty byl zvolen řídící učitel br. Alois Lysák. V následujících letech se vedle běžné činnosti jednoty podnikaly již konkrétní kroky ke stavbě sokolovny a v roce 1934 byl konečně výměnou získán pozemek pro stavbu. Tyto aktivity vyvrcholily v roce 
1935, kdy byly schváleny stavební plány a 8. září byl slavnostně položen základní kámen. Stavba byla dokončena v srpnu 1936 a byl zahájen zkušební provoz. Slavnostní otevření objektu se konalo 27. června 1937, kdy již bylo vedle sokolovny vybudováno také nové cvičiště. Členové sokola, ale i ostatní občané obce, tím dostali do užívání stánek, který již téměř tři čtvrtiny století slouží k pořádání různých sportovních a kulturních akcí.
Druhá světová válka sice na nějakou dobu práci Sokola značně omezila, ale po jejím skončení se na sokolskou činnost navázalo s ještě větší intenzitou. Sokol se tak stal v
naší obci významnou složkou, jejíž činnost ovlivnila mnoho generací jak členů, tak i ostatních občanů obce. Tělocvičná a sportovní činnost se pro mnoho členů stala neoddělitelnou součástí běžného života. Naši předchůdci organizovali veřejná cvičení na gymnastickém nářadí, účastnili se sportovních soutěží ve fotbale, české házené, ledním hokeji, stolním tenisu nebo odbíjené. Členové se zúčastňovali nácviku sokolských sletů či později spartakiád a pravidelně měli své zastoupení v Praze na Strahově.
Z kulturně společenských aktivit Sokola, spojených od počátku s vybudováním sokolovny, je třeba vedle jiě dříve zmiňovaného ochotnického divadla jmenovat provozování kina. Kino bývalo pro svoji dostupnost mezi březnickými občany velmi oblíbené a často se stávalo, že bylo nutno prodávat i vstupenky na stání. Dlouholetá tradice promítání kina však v osmdesátých a devadesátých letech, zejména s nástupem televize a později takě videa v domácnostech, postupně slábla až zcela zanikla.